Všichni víme, že malé děti jsou opravdu roztomilé. Já jsem si vždycky celý život přála mít děti. Jenomže osud mi to moc nedopřál. S přítelem jsme se snažili opravdu několik let o dítě, než se mi to poštěstilo, ale asi až po šesti letech. Tohle už bylo takové, že jsme se s přítelem také hádali. On ani nevěděl, že jsem otěhotněla. Takže nakonec to všechno dopadlo tak, že jsem zůstala s dítětem úplně sama. A nakonec to ještě dopadlo tak, že se mi narodila dvojčata. Vůbec jsem to nevěděla, ale zjistila jsem to až po ultrazvuku, ale ještě, než jsem si zašla k lékaři na gynekologii, tak jsem vůbec netušila, že zrovna já budu mít dvojčata.
Byla jsem tak šťastná a nadšená, že jsem nebyla ani schopná slova. Také mě opravdu hodně těšilo, že i když jsme se s přítelem rozešli a hádají jsme se stále dokola, taky tak mě stále podporoval. Koupil mi třeba například kočárek a také pěknou postýlku pro dítě. Ještě jsem chvíli také zkoušela se s přítelem nějakou urovnat a s mířit se s ním, abychom se k sobě vrátili, když už máme dvojčata. Ale přítel tohle vůbec nechtěl. Přítel mi řekl, že už má jinou přítelkyni, takže mě to ještě více psychicky zlomilo. Ale byla jsem zase nadšená, že mám opravdu zde krásné a zdravé děti.
Opravdu mi šlo hlavně nejvíc a o to, aby moje dvě děti byly zdravé. Ještě jsem si řekla, že bych si se ještě mohla přítele. Abych svým dětem také ještě sehnala náhradního tátu. Kdyby se mi to splnilo, taj bych byla opravdu ta nejšťastnější maminka na světě. Pro děti chci vždycky jenom to nejlepší, aby se děti měly opravdu jako v bavlnce. A předpokládám, že mi to moje děti nebudou někdy vyčítat, že jsem se třeba o ně nikdy nestarala dostatečně anebo že neměli svého biologického otce u sebe. Já jsem svým dětem opravdu obětovala všechno a nikdy toho nelituji. Jsem nakonec máme tří dětí a jsem moc ráda a nadšená.