Domov, sladký domov. Myslím si, že mnoho lidí chce mít takový domov, kde se cítí opravdu nejlépe a kde je také domov v bezpečí. Protože kdybyste měli nějaký domov, kde se necítíte v bezpečí a kde je třeba nepořádek a nelíbilo by se vám tam, tak asi podle mého názoru budete velice nešťastní. A když jste nešťastní, tak je to podle mého názoru opravdu veliká škoda. A každý člověk by měl být šťastný. A každý člověk by měl být hlavně šťastný tam, kde žije anebo kde chce žít. Znám kamarádku, která právě se přestěhovala do úplně jiného města, a to za svým partnerem, protože její partner měl v Praze opravdu skvělé zaměstnání, kde bral opravdu hodně nadstandardní plat.
Kamarádka právě bydlela asi sto kilometrů daleko od něj, a tak si řekli, že ona se nastěhuje k němu. Navíc také mu ona vyhověla řekla, že klidně změní domov jenom kvůli tomu, aby byla se svou láskou, se svým partnerem. Byla jsem opravdu ráda, že kamarádce to takhle klapalo. Jenomže později, když zjistila, že její partner je stále v práci, třeba klidně i patnáct hodin denně, tak ona z toho byla velice nešťastná. A potom, když se jim narodilo dítě, tak její partner už téměř o ni neměl žádný zájem. Podle mého názoru to vypadalo, že on vlastně chtěl jenom svého dědice, on chtěl jenom dítě, protože ona říkala, že se věnoval stále jenom dítěti, ale že prý na mou kamarádku úplně kašlal.
Bylo mi to opravdu hodně líto, protože já jsem se také potom cítila trošičku vinná, protože jsem kamarádce říkala, ať se tam přestěhuje, že když má opravdu dobře zajištěného partnera a krásný domov, že klidně jim to bude určitě moc klapat. Kamarádka řekla, že dá na mě, protože říkala, že mám vždycky pravdu. A nyní mě to opravdu moc mrzí a nevím, jak bych to kamarádce vynahradila. Je to už několik let, ale kamarádka se s ním nakonec odešla a už bydlí zpátky tady vedle mě. V jiném domě. Jsme opět nejlepší kamarádky. A moje kamarádka má krásný domov.