Podnikající lidé na tom sice někdy bývají docela dobře, ale není to pravidlem. A těch, kdo by na tom byli vysloveně skvěle, kdo by měli peněz na rozhazování, je ještě míň. A proto není divu, když takoví soukromníci šetří, na čem se jenom šetřit dá, nebo aspoň neutrácejí přehnané peníze za zbytečnosti.
Jenže každá firma potřebuje mít kromě jiného i své sídlo. Musí mít nějaký objekt, na jehož adrese je k nalezení, kdykoliv je to jejím možným zákazníkům nebo třeba i nějakým úřadům zapotřebí. A to tedy teoreticky znamená, že by každý ve chvíli, kdy se rozhodne podnikat, měl investovat nemalou částku právě do objektu, ve kterém bude jeho firma sídlit.
Což o to, možné to je. Ale jedině tehdy, když má podnikající člověk nebo ten, kdo se hodlá podnikatelem stát, spoustu peněz, kterými by takovou koupi financoval, a když najde objekt, který by mu k tomuto účelu vyhovoval.
Jenže ony se i hodně špatně vypadající nemovitosti na nevalně vypadajících místech těžko shánějí a obvykle se i prodraží. A tak je třeba slevovat ze svých nároků. Jenže čím horší objekt si podnikatel pořídí, tím spíše mu hrozí nezájem ze strany zákazníků, kteří nebudou firmě sídlící na pochybném místě důvěřovat. A je jasné, že to nejlevnější nestojí za nic a strkat do toho peníze by bylo kontraproduktivní.
Ale jak sehnat za málo peněz dobře vypadající firemní sídlo? A jde to vůbec?
Jedna možnost tu naštěstí je. A tou je virtuální sídlo. Když se totiž pro takové virtuální sídlo OSVČ rozhodne, získá tím vlastně jenom adresu pro svou firmu v cizí nemovitosti s možností využívat tu doplňkové služby. Což je plně funkční, vyhovující, a přitom i levné. Protože takové sídlo slouží jenom svému účelu, ale podnikateli nepatří, a proto jsou tu i peníze, které se za to utratí, minimální. A přesto to stačí k tomu, aby se vyhovělo liteře zákona a mohlo se úspěšně podnikat.