Naše děti

Věřím, že je opravdu hodně lidí, kteří mají rádi malé děti. Abych pravdu řekla, tak já jsem se dětí nemohla nabažit nikdy. A jako malá holka jsem si vždycky říkala, že já bych byla nejraději, kdybych mohla třeba studovat pedagogiku, kdybych potom učila malé děti. V mém snu také figurovala to, že bych byla v malé školce, kde bych potom měla samé malé děti a mohla bych si s nimi jenom hrát. Také to bylo hlavně kvůli tomu, že jsem spíše byla takový dětský typ. A stále jsem měla hlavu v oblacích. Takže podle mého názoru by pro mě bylo nejvíce ideální, kdybych měla děti ve školce a mohla bych tam pracovat.

Jenomže bohužel se mi to nepodařilo. Nedostala jsem se na pedagogiku. A sice nakonec jsem vystudovala ekonomii, ale stále mě to velice mrzelo, že nemohu pracovat ve školce. Takže nakonec jsem si uvědomila, že ne člověk všechno musí mít, i když si to přeje. A nakonec mi moje kamarádka řekla, že existují také takové kurzy, kde se člověk může naučit dělat alespoň asistenta pedagoga. Takže to znamená, že bych také mohla pracovat s dětmi. Takže to bych nebyla já, abych toho nevyužila.  Samozřejmě, že abych mohla pracovat s dětmi ve školce, tak jsem si udělala intenzivní půlroční kurz na školního asistenta pedagoga.

Naštěstí tohle jsem udělala skvěle a potom jsem také mohla pracovat ve školce. Ale ne hned, také tomu předcházelo hodně práce a píle. Samozřejmě, že jsem první musela získat praxi a zkušenosti. Když jsem potom tohle všechno získala, tak jsem potom celá natěšená nastoupila do školky, kde jsem hlídala a vyučovala malé děti, takže se mi splnil můj sen. A nebyla jsem sama. Dokonce i moje mladší sestra měla veliký sen, že bude učitelka a bude pracovat s dětmi. A jak to nakonec dopadlo? Pro sestru skvěle! Nyní učí malé děti na prvním stupni základní školy a je velmi spokojená.